Tiskové zprávy

Svatý Tomáš 2.4. 2021 – Po necelých 70 letech se do kostela na Svatém Tomáši u Přední Výtoně vrátí soška Madony. Nebude to původní gotický unikát, který byl z Lipenska odvezený v roce 1953 a je nyní součástí Alšovy jihočeské galerie, ale replika na velkém kamenném podstavci. Aktuálně na ní pracuje akademický sochař Jiří Genzer, který je autorem všech soch, které nyní zdobí nedaleký Vítkův hrádek. Ten je nejvýše položenou hradní zříceninou (1053 m.n.m.) u nás.

Právě Spolek přátel pro obnovu Vítkova hrádku je donátorem celé akce. Autorem celého nápadu je jeden z členů Aleš Novák. „Návrat madonky symbolizuje návrat ke staré Šumavě, kterou milujeme. Chceme teď Lipensku vrátit život a dřívější energii, která tu byla. Věříme, že tato socha Bohorodičky vrátí život nejen Šumavě, ale oživí také toto místo a celou naši společnost,“ uvedl Miroslav Kovačičín z Vítkova hrádku s tím, že socha bude mít také nový symbolický význam a třeba i pomůže neplodným párům, což je problém, který řeší stále větší množství žen a mužů.

„Přitom někdy stačí se zastavit, zamyslet se, uklidnit. Často lze vše řešit zklidněním psychiky. Proto stačí vyrazit na Lipensko a navšítivit Svatý Tomáš a dotknout se naší madony,“ dodává Kovačičín.

Gotický předobraz asi 80 centimetrů vysoké sochy sedící Panny Marie je opředený mnoha tajemstvími. „Mnoho dostupných informací není. K osudům sochy před druhou válkou by bylo potřeba projít starou německou literaturu, která je obtížně dostupná,“ uvedl Jiří Havlice z budějovického Národního památkového ústavu.

Původní lipová soška vznikla na začátku 15.století. Vlastnil ji mlynář v nedalekém Německém Rychnově, jde o obec nedaleko Přední Výtoně zničenou po roce 1945. Podle Havliceho se jedná o pozdně gotický typ madony, patrně o dílo neznámého mistra z jižního Německa. Socha má souvislost s uměleckými díly ze Švábska a Podunají, naopak v Čechách je tento typ vzácný a ojedinělý. Neobvyklý je zejména motiv předávání jablka mezi Pannou Marií a malým Ježíškem, který se vyskytuje velmi vzácně. „Socha představuje výjev, kdy Panna Marie předává malému Ježíškovi jablko jako symbol jeho duchovní vlády nad světem a zároveň schopnosti vykoupit svou obětí všechny lidské hříchy včetně toho prvotního,“ popisuje Havlice.
Za nejasných okolností se soška objevila v kostele ve Svatém Tomáši pod Vítkovým kamenem. Od roku 1953 je ve sbírkách Alšovy jihočeské galerie.
 Vizuálně atraktivní prvek hluboce prořezávané drapérie, která jakoby vlaje do větru, řadí sochu do okruhu umělců tzv. Podunajské školy. „Tato expresivní poloha umění vznikla v bavorských a rakouských uměleckých centrech po roce 1500. Socha byla původně opatřena polychromií, která však byla v rámci restaurátorského zásahu na počátku třicátých let 20. století odstraněna,“ uvedl David Kubec vedoucí oddělení konzervace a ochrany sbírek Alšovy jihočeské galerie.

„Plastika byla v posledních pěti letech střídavě součástí stálé expozice v Hluboké nad Vltavou. Aktuálně je uložena v depozitáři. Vzhledem k tomu, že se jedná o významné dílo, bývá prezentováno veřejnosti velmi často, jak u nás tak i v případě zápůjček na výstavy mimo Alšovu jihočeskou galerie,“ uzavřel Kubec.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Na vrcholu hory Plechý leží aktuálně 109 centimetrů sněhu, v pondělí tu amatérský meteorolog Ivo Rolčík na své meteorologické stanici, jejíž data využívá i ČHMÚ,  naměřil 112 centimetrů. Je to nejvyšší číslo letošní zimy, která byla podle Rolčíka na sníh nejchudší za posledních pět let. 

Stožec 24.3. 2021 – Amatérský meteorolog Ivo Rolčík naměřil v pondělí na vrcholu hory Plechý (1378 metrů) nejvyšší výšku sněhové pokrývky této zimy. Na své meteorologické stanici, kterou zde využívá při měření výšky sněhu od roku 2014 se ukázalo 112 centimetrů. V úterý už to bylo 109 cm, ve středu také. V oblasti od Stožce po Rožmberk není jiné místo, které by bylo bohatší na sněhovou nadílku, následuje Trojmezná a Smrčina.

„Většinou je v nejvyšších partích Šumavy maximum sněhu v poslední dekádě března nebo v prvních dubnových dnech,“ vysvětluje Rolčík s tím, že na Lipensku letos napadlo nejméně sněhu za posledních pět let.

Ve své databázi má zatím k dispozici data za posledních 7 zim. Z jeho údajů je zřejmé, že letošní zima je na sníh hodně chudá, výška 112 cm v maximu je druhá nejnižší hodnota hned po zimě 2014/2015, kdy v dubnu leželo na hřebeni 111 cm.

„Zatím nejvyšší vrstva sněhu byla změřena v lednu roku 2018 a to 205 cm. Poslední roky jsou na sněhovou pokrývku, díky postupnému oteplování chudší,“ popisuje.

První sněhová pokrývka této zimy napadla podle Rolčíka nezvykle brzy, a to 26. září. „To nás všechny zaskočilo. Stanice naměřila 17 cm. Sníh ale vydržel jen 4 dny. Další sněhová pokrývka se vytvořila 12. října, ale opakovaně sníh roztál a v říjnu na hřebeni ležel jen 6 dní dohromady. Kontinuální sněhová pokrývka leží na vrcholu Plechý od 24. prosince a ještě nějaký ten týden tam ležet bude,“ shrnuje.

Rolčík, který se živí jako zdravotnický záchranář má na vrcholu Plechého meteorologickou stanici, jeho data využívá Český hydrometeorologický ústav. Tam jsou všechna data každých 20 minut přenášena přes mobilní síť.

„Měřím teplotu vzduchu ve 3 metrech nad zemí, v letním období také přízemní teplotu. Dále je v letním období v provozu srážkoměr a v zimním období měření výšky sněhu pomocí ultrazvukového čidla. Stanice je napájena solární energií, která je uchovávána v baterii,“ popisuje usměvavý chlapík, kterého pojí dlouholeté přátelství s o generaci starším vimperským lovcem mrazů Antonínem Vojvodíkem.

Meteorologie je Rolčíkovým koníčkem už od konce 80 let. Začalo to měřením okenním teploměrem, od roku 1993 spolupracuje s ČHMÚ. V roce 2007 si pořídil vlastní meteostanici, webové stránky zaměřené na šumavské počasí (www.pocasi-volary.eu) . Postupem času začal spolupracovat s několika kamarády, společně založili několik stanic napříč Šumavou a to v obcích, mrazových kotlinách i na odlehlých hřebenech. „V posledních letech také píšu články o počasí na Šumavě, měříme na více jak šedesáti lokalitách pravidelně výšku sněhu,“ uvádí.

Mocnost sněhu potvrdil i předseda Turistického spolku Lipenska, který spolu s kolegy na Plechý vystoupali, aby pořídili do archivu fotografie z východu slunce.  „Vyrazili jsme na Plechý, abychom nastřádali nové fotografie. Budeme zakládat Instagram a zasněžený Plechý, bude jedním z prvních, které chceme veřejnosti prezentovat. Ačkoli východ Slunce nebyl úplně podle předpovědi počasí, tak cesta byla parádní. Jak od hraničního patníku 1/10, tak od Plešného jezera jsou výstupy na vrchol výborné,“ řekl Mánek. „Čekala jsem, že se budeme bořit po pás, ale cesta je v terénu patrná. Plechý táhne i v tomto období. Pěšiny jsou ušlapané a sněhu je mimo vyšlapanou cestu jistě přes metr,“ popisuje realitní makléřka z Kovářova a členka TSL Pavlína Musilová, která bude Turistickému spolku Lipenska nově spravovat instagramový profil. 

Horní Planá 22.3. 2021 – Od dneška hornoplánský přívoz Pionýr vozí pasažéry do Bližší Lhoty a zpět. Ceny jízdného zůstanou stejné, jízdní řád se změní jen v jednom detailu. Přívoz bude aktuálně jezdit každou hodinu. Pokud se Lipensko zaplní turisty, bude v létě provoz hustší.

Tým zaměstnanců Města Horní Planá, který je provozovatelem přívozu, aktuálně ladí poslední detaily před náročnou sezónou, která letos pro Pionýr určitě skončí dříve než bylo zvykem.

„Budeme mít nové opláštění. Půjde o velkou opravu. Termín nyní nevíme, rozhodne firma, která zvítězí ve výběrovém řízení,“ vysvětluje Karel Kukačka, který letos na Lipně kroutí svou 25.sezónu.

Loňskou sezónu měl Pionýr standardní, ani enormně obsazené léto nemohlo dohnat koronakrizí poznamenané jaro a podzim, kdy Lipensko trpělo bez turistů. Rekordní byla sezóna v roce 2019, kdy byly kvůli teplé zimě prostoje minimální.

Pionýr se stěhoval na břeh kvůli zamrzlému Lipnu 11.ledna tohoto roku. Od té doby ho čtyřčlená skupina hornoplánských lodníků opravovala, aby byl před začátkem sezóny v pořádku.

„Elektroinstalace, opravy běžných záležitostí, jako je například hydraulické spouštění můstku, ovládání vrtule, hřídele, výměna ložisek a malé opravy motoru. Nic většího jsme dělat nemuseli,“ uvádí Kukačka.

Jízdní řád zůstává v této části sezóny stejný jako loni. S jednou výjimkou, první jízda nestartuje v 6.25, ale v 6.15. Dále bude přívoz vyrážet vždy po hodině. Nemění se ani jídzné.

Přívozy ve Frymburku a v Dolní Vltavici budou na vodě na začátku dubna respektive května. Podle provozovatelů se nezmění jízdní řády ani cena jízdného.
Frymburský přívoz Hraničář, kterou vlastní městys Frymburk má za sebou velice náročnou opravu. Tu letos čeká právě plánský Pionýr. Podle provozovatele přívozu Antonína Labaje se jednalo se o kompletní výměnu dnové obšívky, při které se měnilo asi 100 m2 železa. Výměnu za zhruba 1,5 milionu korun musí dělat odborná certifikovaná firma. O vše ostatní se postará provozovatel Antonín Labaj. „Momentálně nás brzdí počasí, potřebujeme teploty nad 10` abych mohl trup natřít speciálním ochranným nátěrem a absolvovat technickou kontrolu,“ uvádí  Labaj.

Ceny jsou ve Frymburku stejné jako loni – osoba – 20 korun, bicykl za  15 korun. Osobní automobil 80 korun.

Ceny se nezmění ani za svezení na přívozním plavidle Šumava, které vozí pasažéry na nejdelší, asi 1500 metrů dlouhé trase z Dolní Vltavice do Kyselova. Stejný bude i jízdní řád. „Přívozní plavidlo budeme spouštět na vodu koncem měsíce dubna, sezonu 2021 zahájíme 1. května, jako každý rok. Věříme, že sezóna pro nás bude stejně skvělá, jako tomu bylo loni,“ uvádí majitel přívozu René Wippern.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Lipensko 3.3. 2021: Otužilci všech zemí spojte se! Vyzývá nyní milovníky chladu, ledu a potápění se do mrazivé vody Turistický spolek Lipenska. Hlavní organizátor letošní akce Covide nezlob mě, při které se měl do vln Lipenské přehrady ponořit rekordní počet otužilců, přesouvá akci z veřejné sféry do té ryze soukromé, individuální. Organizátoři akci chtějí uspořádat covidu navzdory a za dodržení aktuálně všech platných hygienických pravidel. V současné době jde o jednu z mála sportovních událostí, které se lze aktivně zúčastnit.

„Akci na Lipně jsme museli zrušit. Našli jsme ale její lockdownový mód a vyzýváme otužilce z celé země, aby se do akce soukromě zapojili. Nesmíme cestovat mimo okres, ale sportovat a chodit na výlety v katastru svých měst a obcí smíme. To je dostatečný prostor, který můžeme využít a akci Covide, nezlob mě zorganizovat na dálku,“ říká Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska. Začátek akce je v sobotu 6.března v 7.00 hodin ráno a konec v neděli 7.března v 17 hodin.

„Každý má ve svém okolí studenou vodu, potok, řeku, jezírko, jezero, nádrž, nebo třeba jen sud pod okapem. Pojďme se tedy o víkendu 6. a 7. března společně ponořit do ledových vod v naší domovině covidu navzdory a akci COVIDE, NEZLOB MĚ společně uskutečněme,“ vyzývá Mánek.

Každý kdo se bude chtít zapojit, se o víkendu 6. nebo 7. 3. ponoří do ledové vody v místě svého bydliště. Z ledové lázně pořídí fotografii a nahraje ji na web www.lipensko.cz/covidenezlobme. Na stránce je připravený formulář, kam každý vepíše jméno, příjmení a okres, ve kterém se účastník do vody ponoří. Zde bude možné také na počítadle sledovat narůstající počet účastníků.

Stránka automaticky vygeneruje ÚČASTNICKÝ CERTIFIKÁT (s fotografií a jménem), kterou pak účastník nasdílí na Facebook. „Tím se stanete účastníky a nemusíte ani jezdit k nám na Lipensko. Do našich vod Vltavy a Lipna od Stožce po Rožmberk pak můžete zavítat v lepších časech,“ uzavřel za Lipensko Mánek. Protože Covid opravdu zlobí, byl zápis o rekord nejprve o 7 dní odložen ze 27.února na 6.března, nově byla akce, která se jmenuje podle deskové hry Covide, nezlob mě, přesunuta do místa bydliště všech českých otužilců.

Zapojit se nyní může opravdu každý. Původní lipenská akce na sociální síti Facebook bez jakékoli placené inzerce zaujala přes 160.000 fanoušků. Na Lipensko sami volali a psali otužilci ze všech koutů republiky – z Krušných hor, z Krkonoš, z Jeseníků, z Prahy, Brna a mnoha dalších měst.

Luboš Rafaj z pelhřimovské agentury Dobrý den, která měla na Lipensku otužilecký rekord zaznamenat, vítá, že akce neskončí jako všechny ostatní. „Do akce na Lipensku bylo investováno mnoho energie, úsilí a nadšení. Bylo by škoda o všechno přijít, proto jen vítám, že organizátoři našli modus vivendi i za této hromadným akcím nepřející doby. A mohu také potvrdit, že tuto letošní celorepublikovou akci již nyní považujeme za nultý ročník hromadného rekordu, který společně s Lipenskem uspořádáme příští rok,“ uzavřel Rafaj.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Lipensko 4. březen 2021 – Až o desítky procent se propadly tržby v prodejnách COOP na Lipensku, které provozuje Jednota družstvo spotřebitelů v Kaplici. Důvodem je enormní pokles sezónních turistů, především chatařů, lyžařů, rybářů. Téměř n ulový příliv zahraničních turistů a minimální pohyb pendlerů. Jednu prodejnu museli kvůli pandémii na krátký čas zavřít. V oblasti maloobchodu a prodeje potravin se jedná o nejvýznamnějšího hráče v okrese Český Krumlov, do kterého spadá téměř celé Lipensko. Podle provozně-technického manažera družstva spotřebitelů Ing. Jana Hoffmanna se zatím jedná o nejhorší začátek roku v historii podniku.

COOP Kaplice je spotřebním družstvem s tradicí od roku 1919, provozuje 33 prodejen potravin, jedny stavebniny, tři velkoobchodní sklady a jednu potravinářskou výrobnu – Lahůdky Besednice.

V regionu chybí turisté, kterých se tu během jarních prázdnin vždy vystřídaly stovky tisíc. Letos jich tu byla ve srovnání z předchozími léty jen hrstka. Většina navíc pobyla jeden den, ubytování bylo až na výjimky zakázáno.

Nejmenší propad tržeb zaznamenal COOP Kaplice ve frymburské prodejně. Důvodem je pravděpodobně to, že ve Frymburku je nejvíce chalupářů. Podle starosty Oto Řezáče je to zhruba tisícovka rekreačních chat a chalup. Část z nich se sem odstěhovala a pokud nemusí kvůli práci domů, tráví tu celý rok.

„Domnívám se, že tento fakt odráží plně pozici
městyse k podnikatelům. Snažíme se vždy vytvářet maximální podmínky pro
podnikatelskou činnost, která je přínosem ne-li základem občanské
vybavenosti. Je to soubor opatření – každodenní péče o veřejné prostory, možnost parkování u prodejny, komunikace s vedením prodejen. V době kovidu dezinfekce vstupních prostor, tedy vytváření
pocitu bezpečí. Osobně jsem roznášel roušky a dezinfekční
prostředky  pro naše prodavačky,“ uvádí starosta Řezáč.

Prodejny potravin jsou po celou dobu koronavirové pandemie vystavovány velké zátěži z pohledu přísných hygienických opatření. Jen za rok 2020 na ně družstvo vynaložilo bezmála 1,5 milion korun bez možnosti jakékoliv státní kompenzace.

Na druhou stranu je podle svých slov vděčný, že i v této nelehké době může družstvo COOP Kaplice obchody provozovat. „Pozitivní je na této době to, že zákazníci si opět našli cestu k našim malým vesnickým prodejnám, které se staly opět stěžejní místem nákupu i pro zákazníky, kteří tam běžně nechodí. Hospodaření vesnických prodejen je stále velmi rizikové, ale současná doba jejich podmínky mírně vylepšuje,“ uvádí Hoffmann s tím, že takové prodejny jsou převážně na Kaplicku.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

 Svatý Tomáš (Lipensko) 1. březen – Nejlepší začátek roku, co se návštěvnosti týká, zažívá Vítkův Hrádek ležící nedaleko Přední Výtoně na Lipensku. Členové Spolku přátel Vítkova Hrádku, kteří se o nejvýše položenou hradní zříceninu u nás starají již 22. sezónu, tolik návštěvníků nepamatují. O tomto víkendu sem přišlo více než 300 lidí. Desítky lidí sem chodili i v pracovní dny. Vzhledem k odlehlosti lokality to v tuto dobu nebylo zvykem, i když jsou z Vítkova Hrádku nejkrásnější výhledy na Lipno i Alpy. „Standardně jsme v tuto dobu měli od pondělí do pátku zavřeno. Na Vítkův hrádek nikdo nepřišel. Letos je situace jiná,“ uvádí Miroslav Kovačičín, který stojí za obnovou této hradní zříceniny a je předsedou Spolku. Důvodem dosavadního zájmu je také to, že se jedná o jednu z mála otevřených památek v Jihočeském kraji v této době. Na zříceninu se nevztahují tak přísná opatření kvůli koronaviru, protože lidé se v areálu Vítkova Hrádku pohybují venku. Navíc směr prohlídky je oboustranný, návštěvníci proudí v jednom směru a při prohlídce se vůbec nemusí potkat.

„Od začátku roku jsme měli zavřené pouze dva dny. I když sem přijde třeba 50 lidí máme radost a chceme návštěvníkům prohlídku hradu umožnit „ uvedl Kovačičín.

Návštěvníci si i nyní mohou u Vítkova Hrádku například opéct na ohni špekáčky, dětem tu servírují sladké vafle. Kovačičín uvedl, že tu dodržují všechna potřebná hygienická opatření. 

Vzhledem k tomu, že Spolek pro obnovu Vítkova Hrádku nemá nyní vhodné auto pro dopravu potravin do objektu, musí je zhruba 500 metrů do prudkého kopce nosit jeho členové. Z parkoviště ve Svatém Tomáši zboží v zimě vozili na saních, nyní je nosí ve speciálně upravené krosně, kterou používají krkonošští či tatranští šerpové. Tato situace Spolek inspirovala k organizaci nové akce.  „Až to hygienická situace dovolí, tak ve spolupráci s Turistickým spolkem Lipenska, který se stará o propagaci území, uspořádáme Sherpa rallye. Podobné závody, kdy lidé nosí na zádech až 60 kilogramů  se konají například v Krkonoších,“ řekl Kovačičín.

Vítkův Hrádek stojící ve výšce 1053 metrů nad mořem je původně gotická zřícenina. Nachází se v těsné blízkosti rakouských hranic, proto tu po roce 1948 působila vojenská posádka. . Vítkův Hrádek založil v polovině 13. století Vítek z Načeradce z krumlovské větve rodu Vítkovců. Stojí na pravé straně lipenské přehrady a jde také o strážní hrad na bývalé solné stezce. Spolek pod vedením Miroslava Kovačičína začal hrad obnovovat v 90. letech minulého století.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Hůrka 17. 2. 2021 – Enormní zájem je zatím o zimní rybolov, který na rybníce „Pod Jelmem“ nabízí Richard Turek – provozovatel pstruhařství. Sportovní  rybáři, ale i rodiny s dětmi tu mohou o víkendech nebo po dohodě chytat ryby skrze dírky vyřezané do ledu. Specifická metoda je na veřejných vodách  zakázaná, takto rybařit se smí pouze na soukromém rybníku.

Richard Turek je na celém Lipensku známý jako provozovatel vyhlášené hůrecké restaurace s rybími specialitami. S letošní zimou se rozhodl naplno věnovat svému oboru, a tím je rybářství a zpracování ryb.

„Pronajal jsem si další rybníky kvůli tendenci expandovat v oboru. A není to jen kvůli tomu, že se chci věnovat chovu lososovitých a dalších spíše okrajových druhů ryb ale i recirkulaci, akvaponii a následnému zpracování rybího masa,“ uvedl Turek.

Rybník se jmenuje Pod Jelmem a nachází se poblíž Horní Plané, pod osadou Jelm, která leží ve směru z Horní Plané na Hodňov. V areálu pstruhařství v Hůrce je možné celý rok chytat pstruha duhového a sivena amerického, v letním období ještě navíc kapry, amury a líny trofejních velikostí. „Zájem o zimní rybolov je enormní! Nejčastěji se setkáváme s rekreačními rybáři a rodinami s dětmi. V areálu pstruhařství v Hůrce se chytá sedm dní v týdnu vždy od osmi do šestnácti hodin a to celoročně, na rybníku Pod Jelmem, se chytá pouze o víkendech a nebo po dohodě,“ uzavřel Turek. Chytání na jeden den tu stojí 200 Kč, za chycené ryby, které si zájemce chce odnést, platí zvlášť.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Amatérský meteorolog Luděk Fyrbach sleduje počasí na Lipně již více než 20 let. Jedná se o koníček z donucení – vášnivý surfař a kitař potřeboval původně vědět, jak moc bude foukat, a informace z médií pro něj byly nedostačující nebo chybné. 

Radslav 14.2. – Mínus 18 stupňů – nejnižští letošní teplota, kterou zatím na Lipensku naměřil amatérský meteorolog Luděk Fyrbach z Radslavi u Černé v Pošumaví. Lipenským meteorologickým modelům se věnuje více než 20 let. V oblasti okolo lipenské přehrady má největší množství meteorologických stanic a má tak o zdejším počasí největší přehled.

„Návštěvník mých webů se o počasí dozví naprosto vše. V současnosti neexistuje jediný web ani jiný zdroj informací, ze kterého by se návštěvník dozvěděl o počasí na Lipně více,“ uvádí Fyrbach.

Teploty budou v následujících dnech klesat minimálně do středy. V minulém roce tu Fyrbach naměřil teplotní minimum ve výši 13,2 stupně.

„Letos jsou tedy teploty o třetinu nižší, než v loňském roce,“ doplňuje.

Na webových stránkách www.lipnopocasi.cz, www.lipno-pocasi.cz se jejich návštěvník dozví naprosto vše, informace jsou také přesměrované do aplikace pro mobilní telefony Android:  Počasí Meteo –  www.PocasiMeteo.cz.

– nejnižší teplota v roce 2021 byla na stanici Radslav -17.9

– nejnižší teplota v roce 2020 byla na stanici Radslav -13.2

– nejnižší teplota v roce 2019 byla na stanici Radslav -19.9

Jednu ze svých meteorologických stanic má na své chatě, která leží přímo na břehu lipenského jezera. Za pomoci různých profesionálních modelů z celého světa zpracovává se svými kolegy lokální předpovědi počasí. Jeden z mužů v týmu, jehož je součástí, je dokonce profesionální meteorolog.

Modely pochází z různých částí světa – Německa, z Norska, z Ameriky. Na jejich základě vytváří předpovědní tabulky, které jsou k dispozici na webových stránkách – www.LipnoPocasi.cz.

„Nikdy to samozřejmě není stoprocentní. Ale stanice je profesionální, má radiační štít, vlastní chlazení, takže měření je velice přesné,“ uvedl Fyrbach. Na celém Lipensku je pouze jeden další takový stroj. Vedle Radslavi má na Lipensku celkem pět stanic –  v Horní Plané, v Černé v Pošumaví, Dolní Vltavici a Lipně nad Vltavou.

Vystudovaný programátor původem z Ledenic u Českých Budějovic a majitel firmy zabývající se účetnictvím sám říká, že se k meteorologii dostal z donucení. Je totiž vášnivým surfařem, který na Lipno jezdí již více než 30 let.

„Pro nás surfaře je počasí naprosto klíčovou záležitostí. To, co jsem se dozvěděl z médií, bylo nedostačující. Často byly informace chybné. Musím si je obstarávat sám.“

Počasí na Lipně má podle něj svá letitá specifika, která se ale za 20 let, kdy je sleduje, mění. „Vždy jsou zde o čtyři stupně nižší teploty než v Budějicích. Výrazné jsou zde srážky, navíc se zde počasí často mění. Větru za posledních 10 let výrazně ubylo, stejně tak i srážek. Pravděpodobně se jedná o důsledky vlivu globálního oteplování,“ uzavírá.

„Na turistickém webu www.lipensko.cz máme sekci předpověď počasí, kde se návštěvník dozví, jaké může očekávat počasí v každé obci Lipenska. Ale takto propracovaný systém to určitě není. Turistický spolek Lipenska je připraven s panem Fyrbachem spolupracovat, abychom jeho meteodata dostali k co největšímu počtu návštěvníků. Určitě s jeho daty budeme chtít propojit náš web lipensko.cz,“ uzavřel Jiří Mánek předseda Turistického spolku Lipenska, který se stará o rozvoj cestovního ruchu od Stožce po Rožmberk.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Horní Planá 4. 2. 2021 – Díky koronakrizi upekli Roman a Josef výbornou Kynutou buchtu.  Originální bistro na malebném náměstí v Horní Plané. Tady od konce minulého roku podle babiččiných receptů pečou vynikající kremrole, buchty, koláče, věnečky. Místní i turisté si zde kupují bramborové housky, vícezrnné pečivo, italské bagetky, slano-kmínové housky atd.  „Prvotní myšlenka přišla v první vlně uzavření provozoven. Otevřeli jsme „okénko“ a měli jsme úspěch. Babiččiny recepty se osvědčily. Zájem mají místní i turisté, kterých je teď ale minimum, ale i místní,“ uvádí majitelé bistra Roman Koprolín a Josef Šabaka.

Příjemné je to i kvůli tomu, že v Horní Plané zanikla loni v létě dlouholetá pekárna firmy COOP.

„Bistro Kynutá buchta je naše nové dítě, které je stále třeba opečovávat. Máme velký zájem setrvat a vyvíjet se. Ráno v 6 budíček a večer v 22 vypínáme stroje,“ doplňují.

Dva kluci Roman Koprolín a Josef Šabaka spolu začali na Lipensku podnikat před více než třemi lety, kdy začali provozovat penzion Rak v Černé v Pošumaví. Jednařicetitiletý Roman se věnuje gastronomii celý život, o devět let starší Josef je ekonom, který studoval operní zpěv, se od začátku báječně doplňují. Proto se jim hned začalo dařit. Díky píli, náročnosti a nasazení opakovaně získali ocenění  penzion roku v anketě dopenzionu.cz.

Podnikání jim ale zkazila koronakrize, od dubna 2020 nemohli nikoho ubytovat, pak se vše vrátilo do normálních kolejí, od října znovu platí vládní zákaz. Roman a Josef se ale nespokojili s nadávkami na současný stav a vymysleli nový plán – originální bistro.

Tady prodávají své originální cukrovinky, ale i pečivo z okénka, kde si jej kupují místní i turisté. Mají již řadu stálých zákazníků.

„Máme štěstí, že jsme na dobrém místě a hlavně máme stále co nabízet. Máme široký záběr. Od lahůdek, přes úplnou klasiku koláčů a buchet a rádi inovujeme tradiční zákusky,“

Teď tu stabilně pracují tři zaměstnanci, několik brigádníků. Kluci z Kynuté buchty čekají nárůst výroby. „Před letem jsme slíbili třem lidem zaměstnání. Tak snad je nezklameme,“ uzavírají.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Lipensko 23. 1. 2021: Covide, nezlob mě – to je název akce, kterou na 27. února chystá Turistický spolek Lipenska. V rámci této události se do Vltavy nebo Lipna během jedné hodiny ponoří několik stovek otužilců. Možná i víc… Důvodem pořádání akce je propagace otužování a krás Lipenska, ale také zápis do české knihy rekordů.

„Koronavirus již celý rok svírá celý svět a zlobí především podnikatele v cestovním ruchu, tedy celý náš turistický region. Ruku v ruce s tím roste popularita otužování, protože zvyšuje imunitu proti virovým nákazám a tedy i proti covidu. My tu nemoc respektujeme, ale nebojíme se jí a nehodláme žít v jejím vězení. Proto pořádáme akci Covide, nezlob mě a chceme do našich ledových vod přilákat nejvíc otužilců, kteří tu kdy byli,“ uvedl Jiří Mánek, předseda pořádajícího Turistického spolku Lipenska.

Akce se bude konat pod širým nebem a ponor otužilců do ledových vod Lipenska se bude konat na několika místech celé oblasti. To proto, aby organizátoři zabránili většímu shlukování lidí a byli schopni zajistit potřebná hygienická nařízení mezi účastníky, která pravděpodobně i na konci února budou platit.  Nadšenci pro ledovou vodu a pro lipenský rekord se za účasti komisařů z pelhřimovské agentury Dobrý den budou moci ponořit na osmi různých místech – v Nové Peci, Horní Plané, Černé v Pošumaví, Frymburku, Lipně nad Vltavou, Loučovicích, Vyšším Brodu a Rožmberku nad Vltavou. „Na každém místě bude připraveno zázemí pro účastníky s vyhřívaným stanem pro převlečení, ale budou zde také připraveni profesionální zdravotníci z řad lipenské vodní záchranné služby a Českého červeného kříže, aby se každý u nás cítil bezpečně. Přesná místa i kontaktní osoby budou na našem webu www.lipensko.cz“ řekl Mánek.

Velkou výhodou pro účastníky bude, že partnery akce jsou provozovatelé železničních spojů. České dráhy, zajistí otužilcům zdarma dopravu z Českých Budějovic a dopravce GW Train, pak svými vlaky bezplatně přiveze účastníky ze Strakonicka, Vimperska, Volarska, ale i z Českokrumlovska. Vouchery pro bezplatnou dopravu budou ke stažení na webu a facebooku. Dalším partnerem akce je firma Batist Medical, největší český výrobce roušek, který na akci poskytne účastníkům zdarma své nano roušky. Partnerem také autor nové deskové hry Covide, nezlob mě, jejíž název pro akci poskytl její autor, mladý český biatlonista, který hru vytvořil, když byl sám nemocen v covidové karanténě.

Lipensko tímto projektem reaguje na poptávku široké veřejnosti a spojuje mnoho zájmů. „Otužování je v poslední době velmi moderní a trendy záležitostí. Navíc zvyšuje kondici a obranyschopnost, což je v době koronaviru velmi důležité, Lidé potřebují sportovat, potřebují na čerstvý vzduch a potřebují se bavit, ať již otužováním či společenskou hrou. A my jim to za dodržení všech hygienických pravidel umožníme.“ uvedl Mánek.

V poslední době se v okolí lipenské přehrady otužování začíná věnovat stále víc lidí. Proto například dnes ve Frymburku byla do vody zamrzlého Lipna ponořena speciální klec s dřevěným ochozem. „V ní se mohou zájemci již nyní bezpečně otužovat, aniž by se museli bát, jestli se někam propadnou a celý následující měsíc se tu všichni mohou připravovat na překonání rekordu,“ uvedl místní otužilec a provozovatel přívozu Antonín Labaj.  Ten výrobu a instalaci speciální klece inicioval a jeho 2,5 letý syn Tommas byl nejmladším účastníkem dnešního ponoru, kterého se zúčastnilo 12 lidí.

Jedni z prvních otužilců, kteří nové zařízení ponořené nedaleko Ledové bruslařské magistrály vyzkoušeli, byli manželé Mynářovi. „Je to výborný nápad, který udělá radost každému otužilci,“ uvedli sympatičtí manželé, kteří se ledovou vodou zocelují od roku 2019. „Od té doby jsme pořád zdraví a těší nás, že se tu najdou i další lidé, kteří se snaží o zvýšení imunity obyvatelstva. Je to to nejlepší, co pro sebe a své blízké dnes lidé mohou udělat. Určitě na akci pozveme své kamarády“ uvedli.

Více k akci na webu: www.lipensko.cz/akce

Nebo na facebokové události: http://www.facebook.com/events/414473099763363

Covide, nezlob mě – otužilci na Lipensku zapíší rekord do České knihy rekordů | Facebook

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Černá v Pošumaví 17. 1. 2021 – David Neumann je mistr České republiky a vicemistr Evropy ve Flair bartendingu, tedy barmanském sportu. Jeho Windy Point – bar na břehu lipenské přehrady v Černé v Pošumaví navštěvují v létě tisíce turistů kvůli skvělým drinkům, originálnímu kulturnímu programu i jedinečné atmosféře, kterou místo má. Letos poprvé otevřel sněžný bar a míchá drinky i v zimě. Windy Point je tak na začátku letošní zimní sezóny jednou z mála atrakcí tohoto jindy hojně navštěvovaného regionu těžce zkoušeného korona krizí. „Zájem je veliký. Lidé jsou rádi, že se děje alespoň něco a naší snahu oceňují. Máme velkou fanouškovskou základnu, pro kterou jsme se rozhodli otevřít i zimní sezonu. O víkendu tu bruslilo dostatek lidí. Všichni však dodržovali dostatečný odstup, takže se nejednalo o skupinové bruslení. Po celém břehu máme informační cedule, jak se správně a bezpečně na ledu chovat. Jezero je tak veliké, že je zde pro každého místa dost,“ uvádí David „Windy“ Neumann.

Otevřeno je zde od 30.prosince. Občerstvit se zde mohou lidé zatím jen o víkendech. Bar v souladu s vládními restrikcemi zatím funguje jako výdejní okénko. „Nabídku jsme upravili podle toho, co mají naši hosté rádi a co nám nařízení dovoluje, je zde tedy v nabídce každý den jiná domácí polévka, náš speciální „hot dog“ s cibulkou a zelím, francouzská palačinka se skořicí, italská káva a teplé netradiční nápoje. Nápoje servírujeme do našich „takeaway“ plecháčků, které si hosté mohou nechat nebo přímo do jejich termosek pro vypití ´na doma´,“ uvádí. Neumann s kamarády aktuálně upravuje i led u břehu. Postupně zde vzniká kluziště o ploše zhruba 1000 m2. „To budeme udržovat po celou zimu. Pokud nám to počasí, čas a síly dovolí, rádi bychom vytvořili i ovál, na kterém by hosté mohli nasát atmosféru Lipenska,“ uvádí Neumann. Pro otužilce je zde přichystaná díra v ledu a až se situace související s korona virem rozvolní, budou moc návštěvníci využít i finskou saunu, která na břehu vznikla. „Zatím vyčkáváme co bude možné a co ne, ale rádi bychom uspořádali nějaké menší sportovní, gastronomické či kulturní akce v průběhu celé zimy,“ uzavírá Neumann.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Frymburk 20. 1. 2021 – Knipl dopravního Airbusu vyměnil za frymburskou rolbu a hlavně práci v lipenském ubytovacím resortu Landal Marina Lipno. Pro 40 letého Bohumila Jahna znamenalo dopravní létání celý profesní život. Živil se jako pilot a s Airbusem 319, 320, 321 létal po celém světě.
Kvůli koronaviru, ale zatím opustil kokpit leteckého speciálu a bývalý juniorský hokejový reprezentant se přestěhoval na milované Lipensko, kde pracuje jako technický vedoucí v Landal Marina Lipno, největším apartmánovém resortu na Lipensku a k tomu se učí řídit u rolbu. Od této zimy bude vypomáhat jako její řidič ve Frymburku, kam se z Kralup nad Vltavou přistěhoval. „S manželkou jsme si řekli, že potřebujeme změnu pro sebe a pro naše děti, zkrátka více lesů a kopců na trénink. Jsme sportovně založená rodina a na Lipensku máme jedno velké hřiště na jakýkoliv sport si vzpomeneme. Zejména v současné koronakrizi je to k nezaplacení. Každý den můžeme s rodinou dělat výlety do hor a nikoho celý den nepotkáme. Šumava a Lipensko nám dává svobodu a naději, že svět je stále ještě v pořádku,“ uvádí Bohumil Jahn s tím, že na Lipno se vrátil asi po patnácti letech. Ještě v rámci vysoké školy jsem zde totiž působil jako učitel lyžování. „Frymburk je naprosto výjimečné místo pro život, je zde infrastruktura malého města, ale lidské vztahy perfektní jako na vsi. Je to zřejmě výsledek dlouhodobé práce zastupitelů města a všech občanů. Ve Frymburku panuje strašně pozitivní a přátelská atmosféra. Myslím si, že kdo tam jednou přijede, už nebude chtít jinam,“ usmívá se.

Bohumil Jahn se narodil v Novém Jičíně, kde také vyrostl a s hokejem začínal, bez bruslí nemohl být. Zároveň se ale začal zajímat o létání. Rolbaři na zdejším zimním stadionu už ho znali a pouštěli na led vždy kolem páté ráno, kdy měl celý stadión jen pro sebe. Špičkového hokejistu koupil jako dorostence extraligový klub HC Vítkovice, kde tehdy trénova otec současného kouče áčka Miloš Holaň. Na ledě hrál Bohumil třeba se Zbyňkem Irglem a postupně se stal součástí širšího výběru reprezentace.

Stále více se ale začal chystat na vysokoškolské studium. Ještě předtím si ale „střihl“ jednu sezónu v zámořské AHJL, kde hrál v týmu CamroseKodiaks v provincii Alberta a zahrál si i proti tehdy pozdější hvězdě NHL Dany Heatleymu. Když se měl v příštím roce vrátit do Kanady, tak rodiče rozhodli jinak a Bohouš začal studovat na Fakultě tělesné výchovy a sportu, kde společně s Filipem Pešánem, současným koučem národního týmu ledních hokejistů stihl vyhrát Univerzitní mistrovství ČR.

Létání Bohumila lákalo od malička, celá rodina z maminčiny strany byla „letecká“. Strýček, děda oba dva byli profesionální vojenští piloti stíhaček.  Kvůli hokeji neměl na nic jiného čas, na vysoké už si ale udělal potřebné licence a zkoušky a mohl se ucházet o práci pilota. Nakonec získal místo u Českých Aerolinií a začal létat s dopravním letounem Airbus. „Měl jsem možnost létat na letadlech Airbus 319, 320, 321. U ČSA to byla celá Evropa, Rusko, Afrika. V průběhu let 2014-2015 jsem byl zaměstnán u společnosti CitilinkIndonesia, tam jsem okusil létání v Asii a Oceánii, což mě profesně i lidsky posunulo hodně dopředu, asi tak jako hokejová sezóna v Kanadě,“ uvádí.

Loni se ale objevil koronavirus a Bohumil Jahn si mu kvůli vynucené pauze musel hledat nové profesní směřování. Rozhodl se tak pro stěhování z Kralup nad Vltavou do Frymburku, kde se znal s lidmi z lyžařské školy a sportovci z Frymburku, kteří jsou spolčují okolo Martina Řezáče, z týmu Atletiko Frymburk. Přesun trval asi dva týdny. „Rozhodnutí padlo ráno a večer týž den už jsme byli s manželkou ve Frymburku vyhlížet vhodný dům, který jsme našli druhý den. Další den si manželka našla práci a přehlásila kluky do školy ve Frymburku a tím to bylo jasné, už nebylo cesta zpět. Pak už jsem jen musel dořešit prodej domu v Kralupech,“ popisuje.

Aktuálně je zaměstnaný jako technický vedoucí v luxusním resortu Landal Marina Lipno v Lipně nad Vltavou. Zaučuje se také jako řidič rolby v domácím Frymburku.  Knipl leteckého speciálu Airbus, tak vymění za volant zcela nové rolby Pistenbully, kterou pro místní lyžaře i návštěvníky Lipenska pořídil městys Frymburk a provozuje ji tamní sportovní klub Atletiko.

S létáním ale nikdy nepřestal a pevně věří, že se svět zase vrátí do původního stavu a letci opět dostanou křídla. S životem u lipenské přehrady je naprosto spokojen a po dlouhých letech cestování si myslí, že pro svoji rodinu konečně našel klidný přístav a podle svých slov chce budoucnost své rodiny spojit s Lipenskem. „Lipno je naprosto ideální volbou pro aktivní lidi, rodiny s dětmi. Je to nekonečné dětské hřiště a je zde nepřeberné množství sportovního vyžití. Jako amatérský triatlonista tady mám perfektní tréninkové podmínky. K létání se určitě jednou vrátím, ať už na malých letadlech nebo v civilní dopravě. Jen jsem si uvědomil i jiné priority.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media
Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz

Lipensko 6. 1. 2021: V Lipenské přehradě během posledních let narostl počet ulovených štik i dalších velkých ryb, jako je například sumec, také se stabilizovaly úlovky candátů, tradičně dobré jsou úlovky kaprů. V meziročním srovnání vydává Český rybářský svaz podobné množství rybářských povolenek a loví zde podobné množství rybářů. Roste význam i vliv profesionální rybářské stráže, které na naší největší přehradě již 6 let kontroluje dodržování pravidel rybolovu a hlídá i pořádek kolem vody.

Novinářům to během dnešního tiskového brífinku řekli Dr. Milan Hladík, místopředseda Jihočeského územního svazu Českého rybářského svazua Prof. Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu AVČR (HBÚ BC AV ČR).

Jihočeští rybáři zároveň plánují, že v příštích létech budou postupně navyšovat množství násady štiky. Do budoucna má svaz v plánu pečlivě vyhodnocovat úlovky dravých ryb a zejména candátů, v případě výrazného poklesu úlovků candátů, který by mohl ohrozit jejich schopnost přirozeného rozmnožování, je možné uvažovat o nějaké formě omezení lovu na rybičku.

„Trendem je narůstání úlovků štiky, ta má v nádrži dost vhodné potravy a chytají se i velké ryby, určitě budeme navyšovat peníze do násady, je relativně cenově dostupná a přežívání po vysazení je vysoké. Do budoucna by bylo možné omezit počty úlovků dravých ryb (současně je to 50 ks za rok, stačilo by podle mne 25) a také možná lehce omezit lov na rybičku, aby nebyl v době hlavní sezóny na dravce takový tlak a přeci jenom větší část ryb v nádrži zůstala,“ uvádí Milan Hladík. Na přelomu tisíciletí na Lipně candátů výrazně ubylo. Situace se začala zlepšovat po zavedení přísných omezení rybolovu a kolem roku 2017 rybí obsádka kulminovala a stále je poměrně silná. Tomu odpovídají i počty rybářů. V roce 2019 lovilo na Lipně 11 839 rybářů a ti zde vykonali 132 072 docházek. To je statistika vycházející z množství odevzdaných povolenek. „Počty rybářů lovících na Lipně jsou v posledních letech přibližně stejné. Při omezení možnosti lovu dravých ryb na rybičku v roce 2008 klesl počet asi o 3000. Následně počet konstantně rostl, v posledních letech je vyrovnaný. Prodáme asi 3000 až 4000 povolenek pro cizince a pár stovek cizinců především z Rakouska a Německa jsou již členy našich místních organizací v příhraničí,“ uvádí Hladík. Počty vydaných povolenek podle Michala Černockého z frymburské cestovní agentury OTRE, která je největší svého druhu v jižních Čechách v tomto roce klesly. OTRE prodalo zhruba 1500 povolenek pro zahraniční i české rybáře, což je asi o čtvrtinu méně, než jsou zvyklí. Pokles je způsobený tím, že se primárně zaměřují na zahraniční rybáře. „Celkový objem odpovídá prodeji povolenek před 7 roky. Podíl rybářů z ciziny převážně z Holandska, Německa nebo Rakouska klesl dokonce na polovinu. Nárůst vydaných členských povolenek oproti loňsku pro naše rybáře se ale navýšil o 20 procent a při porovnání s dobou před 10 let byl prodej pro české rybáře skoro dvojnásobný,“ uvedl Michal Černocký.

Svazoví rybáři na Lipně hospodaří a hledají konsenzus mezi potřebami široké rybářské veřejnosti a hlavně chrání populace ryb v nádrži. „Pokud nám podle výsledků kontrolních odlovů HBU AVČR vychází, že rozmnožování candátů je dostatečné a postupně dorůstají silné ročníky, je to dobrá zpráva. Ale to neznamená, že stav je ideální, protože takový ani neexistuje, každá zájmová skupina vidí ideál trochu jinde. Ale všichni trochu rozumní rybáři se shodnou na tom, že nějaká ochrana dravců je potřeba a dokládají to i historická data, kdy se populace candáta díky lovu na malé rybičky téměř zdecimovala, a to už asi nikdo nechce zažít,“ uvádí Hladík.

Rybaření na Lipně je dlouholetý fenoménem, který nepoznamenal ani koronavirus. V jihočeském moři plave mnoho trofejních ryb různých druhů a tajemno spojené zejména s pravým břehem lipenské vodní nádrže rybáře láká. „Nádrž je velice slušně zarybňovaná kaprem a dalšími druhy ryb a snažíme se pomocí ochranných opatření podpořit populace dravců, které není vhodné ani ekonomické vysazovat, musí se v nádrži rozmnožovat – především candát a okoun. Postupně navyšujeme dle doporučení vědců násadu štiky,“ uvedl Hladík.

„Žijeme v období klimatické změny a rychlého zvyšování teploty. Teplomilné ryby z toho nutně benefitují. Na Lipně je z nich nejmarkantnější nárůst sumce, který ještě není příliš početný, ale rychle ho přibývá. Jestli je to dobře, záleží na úhlu pohledu. Pro populace candáta, které jsou určitým rybářským tahákem, to moc dobrá zpráva není,“ uvádí profesor Jan Kubečka s tím, že v dobách největší slávy pocházel z Lipna každý pátý candát ulovený u nás. Teď je to asi každý dvanáctý. Naopak z Lipna téměř zmizel mník a síhové.

Podle profesora Kubečky jsou přírodovědci rádi, když civilizace do ekosystému zasahuje co nejméně. „Lipno je však umělá nádrž a některé jeho celospolečenské funkce zásahy přímo vyžadují. Takže vždy musíme hledat určitý kompromis mezi potřebami a možnostmi. Hodně důležité je dějům v jezeře pořádně porozumět. Zde je třeba pokorně přiznat, že mnohým procesům ještě pořádně nerozumíme. Pak se zmíněný kompromis a prosperita hledají podstatně lépe,“ vysvětluje. Pochvaluje si, že rybáři na Lipno nepřestali jezdit ani v době nouzového stavu. V dnešní konzumní době podle něj lidem hrozí, že se od přírody odtrhnou a to nemůže vést k ničemu dobrému. „Rybář, který chce ulovit rybu (což je přirozená potřeba) funguje jako vrcholový predátor. Ten může v ekosystému mnohé ovlivnit! Zvlášť když ho matka evoluce vybavila rozumem a průmysl prvotřídním rybářským vybavením. Pokud by se vrcholový predátor chtěl chovat moudře, měl by využívat zdroje jezera úměrně produkčním možnostem. Uvědomoval by si, že kdo si z jezera vezme kilogram candáta nebo štiky, měl by zde ulovit a spotřebovat 5-10 kg ryb nedravých (cejnů, cejnků, plotic). Pak se nebudeme muset obávat o přirozenou rovnováhu a ekologicky i rybářsky zajímavá společenstva,“ doplňuje profesor Kubečka.

Podle místopředsedy JčÚS ČRS Milana Hladíka jsou stávající opatření nastavená obecně dobře. Na Lipně funguje jedna velká a jedna malá rybí rezervace s úplným zákazem lovu, míra nástražní rybičky je zvýšena na 15cm, určité míře ochrany se těší i okoun, jehož plůdek je hlavní potravou candátů. Funguje tu profesionální rybářská stráž, v současné době na Lipně působí dva profesionální, tři poloprofesionální a několik desítek dobrovolných strážných z okolních místních organizací. Dohromady vykonají celkem 25 – 30 tisíc kontrol za rok. „Před pěti léty, kdy jsme činnost RS zintenzivnili, bylo za rok zaznamenáno přes 500 vážných přestupků, za které bylo nutno odebrat povolenku, nyní se i přes zvýšenou aktivitu strážných dostáváme zhruba na polovinu, takže je vidět i preventivní účinek této činnosti. Rybářská stráž velice dobře spolupracuje jak se Správou NP Šumava, tak i s Policií ČR, zejména z Horní Plané a z Lipna. Velké úsilí je také věnováno osvětě v podobě propagace pravidel rybolovu, které máme přeložené do čtyř světových jazyků, to nemají asi nikde na světě,“ uzavřel Hladík.

TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA
Pavel Pechoušek
manažer pro PR a media

Loučovice 51, 382 76 Loučovice
Tel.: +420 733 671 784
E-mail: pavel.pechousek@tslipenska.cz
www.tslipenska.cz
www.lipensko.cz